Kulturnatt Stockholm - Stockholmská Noc Kultury

2024-04-20

Každým rokem se koncem dubna koná Stockholmská Noc Kultury a vše spojené s kulturou otevře své brány. A slovem vše myslím opravdu téměř vše. Zveřejněný program pro rok 2024 obsahoval 168 možných aktivit -- muzea, galerie, divadla, kina, kostely, taneční školy a spolky, běžně nepřístupné historické budovy, projížďky historickými tramvajemi a autobusy, a ještě jsem jistě mnohé opomenul. A co víc, v čase mezi 18:00 a 24:00 jsou všechny vstupy zdarma.

O Noci Kultury, která se konala v sobotu 20. dubna 2024, jsem se dozvěděl v dostatečném předstihu a tedy jsem měl dostatek času na zjištění, které aktivity jsou nejlepší. A vytvoříl jsem svůj plán:

Svůj plán jsem rozposlal všem, co by se mohli chtít připojit a v sobotu v půl čtvrté jsem vyrazil na radnici. Na radnici se nás sešlo 7 a očekávaná fronta na věž nikde. Tak jsme se posadili na nábřeží a užívali si výhledu a slunečného počasí. Již v 16:20 se začala tvořit fronta pro lístky na věž a tak jsme se přesunuli do stínu Stockholmské radnice. Přesun do stínu, společně s teplotou okolo nuly měli za výsledek mrznutí všech zúčastněných. Po dlouhých 90 minutách jsme obdrželi lístky na 19:00. Čekání se vyplatilo, jelikož odhadem na dvě třetiny fronty se lístky vůbec nedostali. V mezičase jsme se došli zahřát na hlavní vlakové nádraží.

V 19 hodin jsme vyrazili po schodech na vrchol Stockholmské radnice. Užíval jsem si každý krok. V jedné z místností po cestě jsme měli možnost vidět ohromnou sochu Erika Svatého, která měla být na vrcholu věže. To se z konstrukčních důvodů nikdy nestalo - jakože to nezvládli. Téměž u vrcholu je místo schodů lehce skloněná ulička a člověk asi desetkrát obejde vnější obvod věže. Finální výhled je fenomenální. Celý Stockholm je jako na dlani, je možné vidět mimo jiné Gamla Stan (Staré město), mou univerzitu KTH i můj domov Campus Lappis. Po návratu na úroveň moře jsme vyrazili přes Kungsträdgården, kde byl venkovní taneční parket na zastávku tramvají Norrmalmstorg.

Na zastávce jsme počkali asi 15 minut a poté se svezli historickou linkou na muzejní ostrov. Zde nás čekala asi 20 minutová fronta pro vstup do muzea Nordiska. Kde mym hlavním cílem byla dubová socha Gustava Vasy. Po fotografickém zachycení mého setkání s Gustavem, jsem navštívili i ostatní expozice. Zaujala mě především ukázka bydlení v roce 1940, kde část vybavení přesně odpovídala vybavení v mém pokoji. Expozice zachycující významné dny a slavnosti v průběhu roku přinesla historický kontext a nastínila mi, jak zde, na severu, slavili v minulosti.

Po východu z Nordiska bylo už 23 hodin a tak se valná část účastníků odebrala domů. Vyrazili jsme na tajnou místnost na Skeppholmenu. Zde se ovšem jednalo o zklamání. Místnost byla opravdu jen kruhová místnost s promítáním historických dokumntů. A tak jsme se po velmi rychlé návštěvě vydali do reaktorové haly KTH. Postavili jsme se do fronty a doufali, že se dovnitř dostaneme před půlnocí. Měli jsme štěstí a v 23:56 jsme se vydali po schodech (tentokrát dolů) do míst, kde býval jaderný reaktor. Dnes je zde dira uprostřed. Místo reaktoru jsou dnes v hale varhany, na které nám zahrál jeden z vědců (možná to nebyl vědec, ale měl dlouhý bílý plášť). Po vyvezení nákladním výtahem na povrch zemský jsem se vydal směr domov.

Kulturní noc jsem si neskutečně užil a těším se na příští rok.