Kavkaz: Severní Ušba (nepokořena), Chatyn, Pik Shchurovsky

2023-08-23

Technické informace:

Výstupy

Povolení

Mapy

Telefonní signál

Pořídili jsme si místní sim kartu, přesto jsme během výstupu nechytali žádný nebo velmi slabý signál.

Užitečné odkazy

Můj deník:

11/8/2023

Balím si do Stockholmu a odpoledne vyrážím do Prahy pro lyofood. Společně s Bufem se vracím do Nymburka. Okolo 20 hodiny začínáme balit do krosen a po třech hodinách jsme hotovy. Ještě odjíždím domů dobalit věci do Stockholmu, kam mířím rovnou z Gruzie (s přestupem ve Wrocławi).

12/8/2023

Těsně po půlnoci vyrážíme směr letiště Wrocław. Na české straně řídí Buf, na polské pak já. Poprvé mě nechali řídit :). Před čtvrtou jsme u závory na parkoviště. Musíme počkat na čtvrtou, jelikož od té doby máme koupený lístek. Odbavení i pasová kontrola bez problémů - váhy krosen 20,2 kg, 20,3 kg a 21,2 kg. Letíme tři a půl hodiny a v 6:30 místního času jsme v Kutaisi.

Půl hodiny ve frontě a poté pro batohy. Ufff, vše dorazilo. Sháníme Maršrutku do Becho nebo Mestia. Buf se pouští do vyjednávání. Po chvíli nasedáme do Opelu a vyrážíme společně s dvěma Polkami do Zugdidi (100 GEL za všechny). V Zugdidi jsme před třetí a tak stíháme Maršrutku do Mestie. V mezičase nám ještě řidič prodává SIM kartu, kterou s pomocí místních aktivujeme.

V 15:30 odjíždíme do Mestie. Cesta trvá tři hodiny, po cestě několikrát zastavujeme na jídlo a odpočinek. V Mestii sháníme plynovou bombu (dvě velké za 1.200 GEL) a pokračujeme s naším řidičem do Becho. V Mazeri na policejní stanici si zajišťujeme povolení ke vstupu (délka trvání 45 minut).Následně při lehkém dešti stavíme stan u řidiče na zahradě a vaříme večeři.

13/8/2023

Vstávám v 9 hodin a půl hodiny po mně vstává zbytek. Na desátou jíme první kaši s lyofilizovaným ovocem. Zkoušíme uzlování a v půl dvanácté vyrážíme směr vodopád (Shdugra waterfall). Po cestě v Mazeri zkoušíme sehnat salám. Bohužel nic. Po dvou hodinách dorážíme do Hikers Inn, kde kempíme. Před druhou odpolední vyrážíme. Je vedro - přes 30° C na sluníčku. Pomalu, ale jistě stoupáme, přecházíme bouřlivou řeku s ledovcovou barvou (nějaký odstín šedivé). Kousek za mostem je hraniční stráž. Ukazujeme jim povolení získané včera na policejní stanici a svačíme.

Stoupáme k rozcestí a dáváme si procházku nalehko pod vodopád. Vracíme se, bereme batohy a zbytek dne stoupáme do prvního kempu. Většina cesty vede lesem, až závěrečné stovky metrů vedou kamenitým terénem. V 19:30 kempíme na místě k tomu uzpůsobenému. Je tu závětří a velké kameny odklizeny. Současně se tu nachází dvě stará a ztuhlá horolezecká lana. Rychlá koupačka a doplnění vody v nedaleké řece pramenící v ledovci. A hurá na večeři, uvařit čaj a jde se spát. Buf tu chytá signál, ale jen slabě.

14/8/2023

Spalo se špatně všichni jsme se v noci probouzeli, ať už hučící vodou či kameny bodající nás do zad. V 6:30 vstáváme, snídáme a balíme. Vyrážíme v 7:45. Začínáme chůzi po ledovci, který je pokryt štěrkem a kamením. Po dvou hodinách už jdeme po čistém ledovci. Provádíme první překrok z hrany ledovce na kámen a vytahujeme cepín. Vidíme za námi dva další horolezce. Ledovec slyšitelně praská a my si nejsme jistí, proto pokračujeme částečně po skále (na levé straně údolí). U domnělého kempu Camp 2(3.321 m.n.m) zastavujeme. Horolezci z Ruska, které jsme viděli nás dohání a diskutujeme s nimi naše plány. My jsme původně chtěli zůstat dnes zde. Oni budou pokračovat až nahoru na Ushba plato. Nasazují mačky a vyráží. Rozmýšlíme, zda také nevyrazit. Je 12:30, tak co zde. Jen musíme dávat pozor na padající kamení a led, který dle našich informací padá hlavně pozdě odpoledne a večer.

Rozhodujeme se pokračovat. Nasazujeme mačky, oblékáme prsní úvazky a navazujeme se jako trojčlenné lanové družstvo - Švambor vpředu, Buf uprostřed a já vzadu, mezi každým z nás jsou tři motýlci. V 13:30 jsme připraveni a vyrážíme. Jdeme po stopách ruských horolezců. Stopy kličkují mezi trhlinami. Provádíme několik nejasných rozhodnutí ohledně cesty, překračujeme ledové mosty a několikrát vidíme led a kameny mizet hluboko v trhlině. Některé trhliny jsou opravdu mohutné. Postupujeme velmi pomalu a s koncem trhlin rozpouštíme lanové družstvo a pokračujeme po ledu/sněhu. V 16:40 dorážíme velmi vyčerpaní na místo, kde dnes stanujeme (3.879 m.n.m). Je tu parádní místo na kamenech i se závětřím - opravdu luxusní. Dnes máme večeři na Máru Holečka - bramborovou kaši. Je toho morda, ale dnes to potřebujeme.

Buf chvíli usíná, já píši zápis a Švambor si čte respekt. Je vidět cesta na vrchol Severní Ušby a vyvolává to v nás respekt. Vidíme příčnou trhlinu ve velmi prudké stěně. A i sněhová převěj (Ushba pillow) nevypadá vůbec jednoduše. Vždy odpoledne (včera i dnes) přichází mraky a vrchol Severní Ušby se schová. Koukáme směrem na Elbrus a také na cestu na Ushba plato z ruské strany - prakticky kolmá stěna. Bolí mě lehce hlava z převýšení, ostatní taktéž. Po celý den jsme neměli signál, až zde na Ushba plato máme slabý signál. Zítra je v plánu odpočinkový den. Po 21. hodině jdeme spát.

15/8/2023

Dnes je odpočinkový den. Párkrát za noc se budím, ale spí se mnohem lépe než předchozí den. Slyšíme pády kamenů. Ráno se budím před osmou. Švambor slyšel ruskou dvojici vstávat ve tři ráno a vyrážet ve čtyři. Koukám ze stanu a jsou už ve 2/3 horní stěny. Bufovi se spí špatně. Má hodně měkkou karimatku.

TIP: Karimatka nesmí být moc měkká, ideální je vyzkoušet si dopředu na jemnějším kamenní. Současně na sníh je mnohem lepší nafukovací karimatka. My jsme si dávali po karimatku, vše co jsme měli, abychom se nebudili v noci zimou.

Ještě tak hodinu jsme ve spacáku a diskutujeme o výstupu a průběžně sledujeme ruskou dvojici. Asi už vidíme jejich cestu. Šli k trhlině ve spodní části cesty šikmo z Ushba pillow přímo přes dva mosty lehce vpravo od prostředka. Pak následuje část, kde dle stop ve sněhu často padá kamení a dále již cestu nevidíme. Vaříme kaši ke snídani a jdeme doplnit vodu. Zjišťujeme, že čůrek, ze kterého jsme včera brali vodu zamrzl. Tavíme sníh.

TIP: Když teče voda na ledovci nebo v zimě. Naplnit vodu večer. Ráno může být pozdě.

O půl dvanácté se balíme a míříme na Ushba plato, kde zakopáváme stan a stavíme hradbu ze sněhu. Kolíky zakopáváme pomocí cepínů a zasypáváme sněhem. Po druhé hodině vyrážíme na cviční výstup směr Ushba pillow. Hned u první trhliny laborujeme, kudy jí překročit. Nakonec cestu nalézáme, ale dále už se nevypravujeme. Vracíme se zpět do kempu. Balíme na zítřejší výstup. Buf usíná, Švambor čte Respekt a já tavím vodu na čaj a píši tento zápis. Je 17 hodin a dvojice stále ještě není na dohled. Netrpělivě je vyhlížíme, jelikož od nich chceme získat info o počasí (nemáme signál) a zjistit, proč výstup trvá tak dlouho. Vaříme večeři.

Okolo 19 hodiny vidíme výstupovou dvojici. Výstup prováděli s jedním cepínem a pěti ledovcovými šrouby, několika expreskami a hůlkami. Jsou totálně zničení, ždímají rukavice, kalhoty na hadry. Ptáme se na počasí, ale mají pouze týden starou předpověď. Po návratu do stanu začíná velká debata, zda zítra vyrazit či nikoliv. Švambor vyjadřujeme, že to zvládneme, když budeme chtít, nebo bychom se měli rozhodnout, že to chceme vylézt a až to někdo nebude dávat, tak řekne a otočíme to. Já a Buf si myslíme, že to spíš nedáme až na vrchol. Švambor i já jsme pro to zkusit to zítra. Buf souhlasí. Ještě než usneme, tak Švambor zmiňuje, že by to měl rozhodnout nejvíce vyčerpaný - to jest Buf (špatně se mu spí, což je dost problematické). Připravuji kaši na ráno. Usínám, ale mám plnou hlavu myšlenek. Během noci se několikrát probouzím zimou od spodu.

Vybavení pro výstup:

Na sebe:

16/8/2023

Probouzím se v pět ráno. Na Ushbu se nejde, to by se vstávalo ve tři. Koukám ven a je azuro. Výhledy na Elbrus, Ushbu i na další hory a pohoří směrem do Ruska i Gruzie. V šest snídáme a okolo sedmé vyrážíme na Chatyn. Jistíme se ve třech, ale jde to pomalu. Po desáté hodině Buf prohlašuje, že je brutálně nevyspalý. Slaňuje dolů a vrací se do stanu. Společně se Švamborem poté pokračujeme směrem na vrchol. Po cestě nalézáme dvě repšnůry v abalacích (Abalakových hodinách). Jistíme se pomocí fixního bodu - ledovcového šroubu. Vylézáme na vrchol v brzkém odpoledni. Krátce svačíme. Pomalu sestupujeme, zkoušíme abalakovy hodiny a dokonce se nám i podařily, ačkoliv jsme neměli drát na vytažení repšnůry. Já slaňuji přes hodiny jištěn navíc ledovcovým šroubem. Švambor poté jen na hodinách. Je to pomalé, hlavně protože se nám pořád zamotává lano. Ostatní 2-3 délky jdeme s cepíny v ruce. Já jsem jištěn, zaštanduji, Švambor zruší a sleze ke štandu. Před půl čtvrtou jsme opět u stanu.

Slunce svítí vytahuji karimatku a pozoruji kamenité laviny, které padají z východní stěny Ushby. Přichází oblačnost a tak zalézám do stanu.

TIP: Pokud vám je zima s karimatkou na sněhu, tak si pod karimatku dejte oblečení - paty, zadek, záda. Funguje i na kamenité terény.

Dnešní výstup byl mým prvním čistě ledovcovým výstupem. V jedné fázi jsem se bál, že spadnu, ale byl jsem jištěn, tedy o nic nešlo. Výstup byl za mě fyzicky ne úplně triviální. Po návratu ještě přichází lehké drámo s tím, že nehoří vařič, což by zde, kde neteče voda mohlo přinést jisté komplikace. Naštěstí to bylo způsobeno jen vlhkostí. Uleháme do stanu a odpočíváme. Opět bylo celý den azuro, až k večeru začíná lehká oblačnost. Na sedmou připravujeme večeři.

17/8/2023

Ráno vstáváme po šesté hodině. Pomalu se dostáváme do akce. K snídani jsou sušená vajíčka s cibulkou. Jsme sotva najezení, rozhodně nejhorší jídlo. V 8:15 se vypravujeme na Pik Shchurovski. Jedná se o mixové lezení, kdy dvakrát sundáváme mačky, pro snazší přechod po skále. Ve 12:30 jsme na vrcholu přičemž nutno podotknout, že hlavní složitost spočívala v padajícím kamení. Dolů z vrcholu slaňujeme. Po třetí hodině jsme zpět v kempu.

TIP: Vajíčka okořenit solí a pepřem a obecně vzít sebou chilli.

TIP Mazat si nos i ze spodu kolem nosních dírek. Ano i tam se může spálit.

Se Švamborem se ještě vydáváme na Malou Ushbu (Little Ushba). Švambor leze první a už založení štandu trvá skoro hodinu (od startu od stanu). Na prvním štandu sundáváme mačky a uklízíme cepíny. Pokračujeme další délkou, kdy Švambor nohou ulomí kámen o velikosti lidského trupu. Současně není za rohem moc dobře slyšet. Po chvíli mě dobírá a já dolézám na druhý štand. Švambor navrhuje slanit, šutry jsou nebezpečné. Souhlasím. Po delším operování začínám slaňovat na repce (která, zde už byla) a friendu. Slaňuji přes trhlinu a jsem dole. Švambor slaňuje jen na repce. Při slaňování lana se konec druhého lana na chvíli zasekne nahoře. Vypadá to, že se nepodaří dostat ho dolů. Švambor trhá a lano je dole. Před šestou jsme u stanu.

Buf již navařil čaj i večeři. Po večeři diskutujeme, co podnikneme po sestupu do Mazeri. Nakládáme vločky na zítra. Píši zápis a odpočíváme. Je 19:30. Jo a celý den zase azura, je to tu paráda.

18/8/2023

Vstáváme opět v šest, snídáme a už v 7:15 vyrážíme dolů do základního tábora pod ledovcem. Je důležité vyrazit včas, kdy je vše pevně zamrzlé. Hledání cesty vůbec není jednoduché a často dva klečí se zaseknutými cepíny, zatímco třetí překračuje ledovcový most. Už v 9:45 jsme u Campu 2 (tam, kde jsme měli v plánu přespávat, cestou nahoru). Ledovec je ještě více popraskaný než cestou nahoru a současně až nápadně ubyl. Tam, kde býval sníh je nyní suť, která je navíc neustálená. Sundáváme mačky, cepíny a dále jdeme bez navázání. Dole na ledovci se ještě na chvíli navazujeme. Ve 12:30 jsme v základním táboře pod ledovcem. Zbytek dne si čteme, pereme, luštíme křížovky a odpočíváme. Najednou přichází bouřka a padají kroupy. Obáváme se, zda to stan vydrží. Po chvíli už opět jen prší. Vaříme večeři.

19/8/2023

Ráno na pohodu snídáme. Razíme dolů k vodopádům a dále k policejní stanici, kde vracíme povolení ke vstupu. Pokračujeme na Hikers Inn, kde si dáváme pořádné jídlo. Po obědě se jdeme koupat do ledovcové řeky. Následně jdeme do Mazeri, kde se dozvoníme na zavřený Market. Nakupujeme vajíčka a salát na snídani. Stoupáme do rozbořené vesnice a u rozbořeného kostela Archanděla nalézáme přístřešek pro místní pastevce. Ubytováváme se. Buf kuchtí salát s pomocí místních dresinků. Přichází pastevec a bavíme se s ním - hlavně Buf a Švambor, jelikož mluví hlavně rusky. Po jeho odchodu luštíme tradiční křížovku z Respektu, rozděláváme oheň na místním ohništi. Zkoušíme rozpálit opukový kámen. Nedaří se a v kovové nádobě ohříváme vodu na lyofood a mátovou limonádu. Je po desáté hodině a my jdeme spát.

20/8/2023

Ke snídani jsou míchaná vajíčka. Balíme a stoupáme na GUli Pass. Je dopoledne a proto ještě příjemně. U kamene s výhledem na oba vrcholy Ushby i Malou Ushbu odpočívám. Poté pokračují až do sedla, kde potkáváme skupinu Čechů z Ústí. Švambor čeká na Bufa a já vyrážím na Guli-1, jezírko. Jedná se o ideální meditační místo. Jezírko je malinké, z části zamrzlé a je schované mezi hradbou z kamenů a jediný vrchol, který je vidět je Ushba. Rozjímám, nabírám vodu a vracím se k ostatním. Je už okolo poledne. Sestupujeme dolů směr Mestia. Nechceme k turistickým KOrund Lakes a tak se vydáváme po cestě dolů do Lenjeri (vesnice před Mestií). Cesta je zarostlá vysokými rostlinami a keři, vede okolo chatrčí místních pastevců, býka a přes řeku. Okolo půl druhé zastavujeme a koupeme se. Po dvou hodinách opět vyrážíme. V prvním marketu kupujeme párky a kečup. Diskutujeme před marketem a poté se vracíme kus zpět k velké péči, u které kempíme. Rozděláváme oheň a opékáme párky. V jednu chvíli přijíždí místní a začínají střílet do vzduchu. Dlouho do noci se u ohně bavíme a poté usínáme pod hvězdami.

21/8/2023

Opět krásné ráno. Probouzím se s výhledem na ledovce na protějších kopcích. Scházíme do Mestie. V parku v centru snídáme chačapuri, kubdar s rajčaty a sýrem. Poté jdeme do muzea Mikheila Khergianiho. Zde se setkáváme s artefakty a informacemi o výstupech tohoto slavného sovětského alpinisty. Vracíme se zpět do centra. Kluci posedávají v Beer garden a já obrážím okolí a sháním nejlepší nanuky a místní pečivo. V pozdním odpoledni vyrážíme do kempiště označeném na Mapy.cz. Po cestě nabíráme výtečnou minerální vodu. Zbytek dne si čteme luštíme křížovky. Večer, pak rozděláváme oheň. Zveme i další Čechy - Kryštofa a Vendy, kteří přišli v průběhu dne. Buf zve i další nocovníky opodál. Bavíme se a jíme (jako celý den) až do doby než nás do stanů zažene bouřka (21:30).

22/8/2023

Ráno vstáváme, jdeme do Mestie a bereme Maršrutku do Kutaisi. Já a Buf jedeme v jedné, Švambor v jiné. Naše cesta probíhá bez problémů. Švambor je vysazen v Zugdidi a dále pokračuje jinou. Bohužel první řidič byl svině. Švambor dorazí rozlazen. Bereme Bolt na ubytování - Galaktion Tebitze 19. Odpoledne se jdeme projít do Kutaisi. Centrum je malé a příjemné. Navštěvujeme park odpočinku a oddechu. Zde se mimo jiné nachází Kutaiské kolo (které nápadně připomíná ruské kolo). Dalším významným monumentem je kostel z roku 1006 na kopci. Zde si připadám, téměř, jak pod Sacré-Cœur v Paříži. Večer jdeme do Baru na jídlo a pití. Jdeme do vinného baru naproti od našeho ubytování. Zde konverzujeme s místními. Na chvíli se vytrácím a jdu prozkoumat noční Kutaisi. Město žije, tedy alespoň v centru. Kousek za centrem život značně upadá. Po návratu se dozvídám o významném filmu, který se natočil v Kutaisi a který se čirou náhodou natáčel i v domě vinného baru, kde se právě nacházíme. Před půlnocí se odebíráme do postele.

23/8/2023

Ráno dostáváme skvělou snídani. Bereme taxi na letiště. Luštíme poslední křížovku z Respektu. Už budeme odlétat. A takto končí má druhá, ale jistě né poslední návštěva Gruzie.

Mapa Ushba glacier.
Mapa výstupu na Chatyn.
Mapa výstupu na Pik Shchurovsky
Mapa plánovaného výstupu na severní Ushbu.